ЛОНДОН. /Independent/. Умард Солонгос дэлхий дээрх хамгийн олон орчин үеийн боолтой улсаар тодорсон байна. Тус улсын 10 хүн тутмын нэг нь боолчлолд байдаг ажээ.
Хаагдмал нийгэмтэй Коммунист орнуудын нийт хүн ам ойролцоогоор 26 сая байгаа бөгөөд тэдний 10 хувь буюу 2.6 сая хүн улсынхаа төлөө хүчээр ажиллаж, боолчлогдож байна гэж "Дэлхийн боолчлолын индекс-2018" тайланд дурджээ.
Албадан хөдөлмөр эрхлүүлэх, бэлгийн мөлжлөг үзүүлэх, үйлчилгээнд зарцлах зэрэгт ард иргэдийг хүчлэн оролцуулахын тулд тэднийг хууран мэхлэх, заналхийлэх, хүчирхийлэхийг орчин үеийн боолчлол гэж нэрлэж болно.
Өмнөд Солонгост болсон Өвлийн Олимпын парадад оролцсон хөгжөөн дэмжигч охид бол Умард Солонгосын томоохон улс төрчдийн бэлгийн боол юм гэж 2008 онд Өмнөд Солонгос руу дүрвэсэн Умард Солонгосын цэргийн хөгжимчин хэлсэн байна.
Орчин үеийн боолчлол Умард Солонгос болон бусад дарангуйллын дэглэмтэй улс орнуудад хамгийн түгээмэл байгаа хэдий ч бусад хөгжингүй орнууд мөн энэ боолчлолд хамааралтай болж байна. Учир нь хөгжингүй орнууд бараг 270 тэрбум фунт стерлингээр үнэлэгдэх хэмжээний бараа бүтээгдэхүүнийг дээрх орнуудаас импортолж байна гэж тайланд дурджээ. Эдгээр бараа бүтээгдэхүүнд нүүрс, какао, хөвөн, мод, загас багтаж байна.
Боолчлолыг эсэргүүцэгч "Walk Free Foundation" байгууллагаас 2016 онд гаргасан тайланд 40.3 сая хүн орчин боолчлолд амьдарч байна гэж бичжээ.
Д.Нямтулга
Эх сурвалж: "Монцамэ" агентлаг
Сэтгэгдэл0
Хэ хэ. Хойд Солонгос улсад боол моол гэж ойлголт байхгуйээ. Хуучин феодалын нийгэмд нь байсан юм байгаа биз. Би очиж байсан хун. Яг хуучин манай социалист улс байх уеийнх шиг л юм байна лээ. Гэхдээ машин техник, комьпютер, гар утас гээд очноон юмаа оорсдоо бие даан уйлдвэрлэж байгаа ядарсан ч гэсэн маш их амбицтай улс. Муусайн янкууд оорсдийн дургуй улс орнуудыгаа гутгэж доромжлохдоо гаргуун пидданууд байгаа юм.
Үйлдвэрлээд байдаг нь ч юу л бол,зүгээр л Хятадаас эд анги деталиудаа импортоор аваад дотооддоо угсарчихаж байгаа биз. Манайд нэг зовлон байдаг нь дотоод зах зээлийн багтаамж маш бага,тийм болохоор томоохон хэмжээний үйлдвэрлэл зохион байгуулах нь эдийн засгийн хувьд ашиггүй,тэгээд бас далайгаас алслагдсан болохоор экспортын чадавхи тун хэцүү.
Харин ч эсрэгээрээ манайд болон хөгжиж бгаа хөрөнгөтөн орнуудад боолчилол маш их бий шүү.манайд хувийн хэвшилд ажиллаж бгаа хүмүүс бүгд боолын хөдөлмөр хийж өдөр шөнөгүй амралтгүй цаг наргүй цалин бага ажил хийдэгэн боолын хөдөлмөр биш гэж үү.дээрэн эмэгтэйчүүд ажлын байранд бэлгийн дарамтанд бгаа шүү дээ.хүний толгойн дээрхи харыг гайхаж байхаар өөрсдийнхөө толгойн дээрхи харыг харж сурцгаа.умардууд хүчирхэг улс орон шүү. АНУ мэтийн хөрөнгөтөнүүдийг гартаа оруулж атгаж чадах чадалтай улс орон шүү дээ
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
maluudaa. vhsen hatsan hoit solongos . uursduu 3 sayuulaa . 30 gerbvliin tonuulchdiin booliil bool bosgonii shoroo . nohoin amidralaar ami zuuj temtsel gvi . jild 200 500 gaaraa vhej vregdeel svh dalaital vher amar 1 ..2 ooroo horvoog orhin nuguu tonuulchdiinhaa hayj ugsun buluunii ysand amtshin tonuulchdaa deeremchdee opshorchdoo heniig ni yalgahaa baij taltsan hereldej . nuguu aluurchin opshorchid ni buur tolgoi deer ni garaad sheej baigaag hur orj bui tusuulsun demiirsen mongolchuud . solongosiin hoigoos door . amitan bolchihsonoo medej avtsgaaa .
Харин бид л ёстой ямар нэг итгэл үнэмшилгүй ..төв азийн цээжин дэх..цорын ганц азын улсууд дундах гуйлгачин улс болж үлдлээ..бид боол шиг л төрдөө өндөр татвар төлж бас хүнд ачаалалтай..ямарч итгэл үнэмшилгүй боолоос ч дор бна даа
Харин бид л ёстой ямар нэг итгэл үнэмшилгүй ..төв азийн цээжин дэх..цорын ганц азын улсууд дундах гуйлгачин улс болж үлдлээ..бид боол шиг л төрдөө өндөр татвар төлж бас хүнд ачаалалтай..ямарч итгэл үнэмшилгүй боолоос ч дор бна даа
Харин бид л ёстой ямар нэг итгэл үнэмшилгүй ..төв азийн цээжин дэх..цорын ганц азын улсууд дундах гуйлгачин улс болж үлдлээ..бид боол шиг л төрдөө өндөр татвар төлж бас хүнд ачаалалтай..ямарч итгэл үнэмшилгүй боолоос ч дор бна даа
Харин бид л ёстой ямар нэг итгэл үнэмшилгүй ..төв азийн цээжин дэх..цорын ганц азын улсууд дундах гуйлгачин улс болж үлдлээ..бид боол шиг л төрдөө өндөр татвар төлж бас хүнд ачаалалтай..ямарч итгэл үнэмшилгүй боолоос ч дор бна даа
Харин бид л ёстой ямар нэг итгэл үнэмшилгүй ..төв азийн цээжин дэх..цорын ганц азын улсууд дундах гуйлгачин улс болж үлдлээ..бид боол шиг л төрдөө өндөр татвар төлж бас хүнд ачаалалтай..ямарч итгэл үнэмшилгүй боолоос ч дор бна даа
Харин бид л ёстой ямар нэг итгэл үнэмшилгүй ..төв азийн цээжин дэх..цорын ганц азын улсууд дундах гуйлгачин улс болж үлдлээ..бид боол шиг л төрдөө өндөр татвар төлж бас хүнд ачаалалтай..ямарч итгэл үнэмшилгүй боолоос ч дор бна даа
hamgiin ih bool mongold bii. booliin avdag tsalingaas door tsalin holsnii sistemtei hahuuli bogs doloolt, booliin sistemtei orchin yeiin uls. booliin hodolmoroo bayar bayasgalantai hiij gadaad dotood har shar huvalzuudiinhaa bogsiig dolooj delhii toirch guilga guij odor honogiig ongoroono
Yag ynen.
Tsomiin zevseg hiij chadaj baigaa uym chini bygediig hiij chadaj bna gesen yg mash zov eh oronj hymyys hoich ye eh ornoo l boddog uls zalhuu archaagyi avilagch Mongolchuud hachuud ni yech bish delhiin tom gyrnyydiig chicheryylj chadach baigaa mundag mundag .Mongolchuud ichej yhemeer eh ornoo hariihand hahuuldan egch eh ornoosoo uravsan urvagchaar dyyrsen balair uls .Shudargaas aisan archaagyi aimhai .Hoich ye oorsodiinhoo toloo temtsej chaddagyi dain yzeegyi zovlon medehgyi eh oroch bish .Heden tomot bie biedee ogson ichehgyi terniigee gavya shagnal geed kkk.
heden tomoroor bie bie shagansan ineedemtei .
HUCHEER AJIL HIILGEH BOOLCHLOLOOS GADNA ZA ZA TIIM
HEER AJILD TSOLOH N BOOLCHLOLD BAGTANA
Заа даа өмнөд солнгосын эрдэмтэд гэдгийн бичсэн юмыг үзэхэд эрдмийн түвшингээр дорой буурай юм билээ дээ. Өмнөд солонгос харин ар монголоос орчин үеийн боолуудыг авснаар нь байр эзлүүлбэл дэлхийд хамгийн олон боолтой орон болно доо.
Бид ч бас Rio Tintо энэ тэр гээд гадаадынханд боолчлогдон мөлжигдөөд хамаг эд баялагаа өгөөд нэмээд өрөнд ороод байгаа биз дээ. Энэ бас боолчлолын нэг хувилбар биз дээ